Něco o Míle
Míla ve verších k 10 letům Knezaplacení
Míla se jen těžko mýlí
Když zazpívá davy šílí
Doma zatím pěkná mela
Honzu hlídá malá Nela:o)
Služebně druhého nejmladšího člena nám „dohodila“ její žákyně ze základní školy, kde Míla v té době vyučovala češtinu a hudebku. Nyní působí jako moderátorka v ústeckém Hitrádiu. Kromě hlasu ovládá ještě klavír, trochu flétnu a údajně má doma vystavenou i černou kytaru Gibson. Ve své diskotéce má pouze několik folkových CD: Zuzanu Navarovou, Jarka Nohavicu, Radůzu , Karla Gotta a 2x Knezaplacení.
K největším pěveckým vzorům patří její přítel Honza, kterému „velmi ráda“ vaří, nejraději různé druhy sýrů. K dalším velkým zálibám patří vyjma utrácení za kadeřníka a nákupy také četba, i když rok už nic nečetla:o).
V Knezaplacení, díky svým zkušenostem z rozhlasu, rétorickým dovednostem, kultivovanému hlasovému projevu a v neposlední řadě i půvabu, zastává roli tiskového mluvčího. Všechny dotazy proto prosíme směřujte na lídra nebo na vedoucího skupiny, odpoví Vám ovšem Míla.
Dne 1.7. 2005 se
Míla Kontrová úspěšně provdala za sympatického Honzu Šlechtu a navždy tak změnila své
příjmení na Šlechtová. Blahopřejeme!
Dne 6.10. 2006 se stala Míla matkou malé Nely (Šlechtové). Blahopřejeme!
Čestná funkce:
Narozena: Narozena ve znamení Lva, na knížete Bořivoje, roku 1980
Co jí baví?
Jíst, lenošit, povídat si s přáteli a mimo jiné ji prý baví zpívat. A to
vše,
a obecně úplně všechno, co dělá, dělá ráda.
Čím jí uděláte radost?
Každým dobrým slovem. Novými botkami a věcičkami na sebe (sláva hovorové
češtině a jejím zdrobnělinám).
Kontakt: miloslava.slechtova@seznam.cz
Osobní dotazník vedoucího skupiny - kádrová čistka
Vyjmenuj nástroje, které ovládáš?
Teoreticky ovládám hru na klavír, flétnu, dřívka a podobná jiná dřeva a pyšním se i několika základními akordy na kytaru. Prakticky je to v současnosti trochu horší, ale po pilném cvičení bych lehce do hry na cokoliv vplula.
Jakou máš oblíbenou hudbu/interpreta?
Moje sympatie nejsou zacíleny na jeden žánr, jednu skupinu, nebo jednoho zpěváka či zpěvačku. Ve své fonotéce bych našla od všeho něco a to skutečně od všeho. Moje působení na Hitrádiu FM ale trochu předpokládá orientaci v popu a rocku, takový ten střední proud a právě ten mě unáší i mimo Hitrádio. Avšak musím podotknout, že i přes tohle všechno nemůžu opomenout zlatý dobrý poctivý folk, který má hodně co do sebe a leckdy mnohem víc než showbusinessem prolezlý poprock.
Jaké jsou Tvé další/záliby?
S tímhle termínem – koníček - mám problém. Neexistuje nic, co bych dělala pravidelně vždy v úterý v pět odpoledne, nebo ve čtvrtek dopoledne. A tu pravidelnost s termínem koníček spojuju. Nicméně, pokud bych tyhle své filozofické úvahy pominula, ani nevím, kdy jsem v poslední době nějaký provozovala, ale jistě by sem kromě zpěvu, hudby jako takové, patřila četba, dobrý film, sem tam nějaké to cvičení na posílení figury (pozn. mám nové inliny a vlastně i moderování v rádiu začalo jako koníček, i když teď přerostlo spíš v práci. Taky se vyžívám ve fotkách, pečlivě zařazuji do alb a komentuji vyfocené obrázky, svojí dcerce tvořím vzpomínkovou knížku, aby si jednou v dospělosti přečetla, že třeba v prosinci 2008 měřila 96 centimetrů a k Mikuláši dostala snad rekordní počet čokoládových figurek. A v neposlední řadě takové caffe Latte v příjemné kavárně s přáteli po boku, to je pohodička....
Jak a kdy jsi se objevila ve sestavě Knezaplacení?
Bylo to někdy na podzim roku 2004. Můj život si žádal změnu. Vhod mi přišla nabídka skupiny Knezaplacení, dostala se ke mně přes žákyni základní školy, kde jsem tehdy učila. A co čert nechtěl, tahle žákyně chodila hrát na flétnu k Lence Musilové. Žačce Denise tehdy přišlo jediné možné, aby se novou zpěvačkou folkové skupiny stala její šikovná paní učitelka hudební výchovy. Konkurz jsem přežila a začala se skupinou Knezaplacení vystupovat na pódia, která znamenají folkový svět.
Další hudební tělesa, kde působíš?
V žádném tělese nepůsobím, jen v médiu – Hitrádio FM a Hitrádio Crystal. Tady jsou však moje pěvecké výlevy omezeny na minimum.
Rytmické nástroje cvičím v hudebním kroužku mojí malé dcery a taky v domácím tělesu, které bychom mezi námi děvčaty mohly nazvat „Šlechtova děvčata“.
Tvoje oblíbená barva?
Modrá, ale začínám přicházet na chuť i ostatním.
Kde jsi nejdále hrála / zpívala od svého bydliště?
Tak tyhle statistiky si nevedu, i když pokud si dobře vzpomínám, bylo to ve Francii tak v deseti letech s dětským sborem. A co se týče skupiny Knezaplacení, tak informace jistě přesně uvede vedoucí.
Čím ti uděláme radost?
To stále zůstává – dobrým slovem, pochvalou, příjemným jednáním, a pokud zabředneme do materiálna, tak takové ty všechny ženské věci – boty, oblečení, kosmetika, to prostě ženu neurazí. Takový nákupní den – to je paráda, škoda, že je tak málo často.
Uveď zajímavost, kterou jsi ještě nikomu neřekla?
Žádnou takovou zajímavost, která by byla zajímavá i pro ostatní, nemám. Možná byste ji ze mě po delším popíjení červeného vína dostali.